Tábor skončil, vzpomínky zůstaly. Věřím, že u většiny dětí i dospělých jsou to vzpomínky dobré, stejně jako u mne.

A co vlastně bylo dobré?

Tábor je v překrásné krajině Broumovských stěn, hlavní budova je bývalá německá vinárna z 19. století a les za táborem vede přímo do skal. A státní hranice s Polskem je zhruba 300m od tábora. Tedy jedná se o místo velmi klidné až opuštěné. Je ovšem až tak opuštěné, že je zde i  omezen signál pro mobilní telefony a wifi je zde pouze několik metrů od zesilovače ve staré tančírně. Toto nám ale nevadí, i když telefonování  na louce před budovou není, zejména v dešti pohodlné a ještě že polský signál již není dražší.

Ale i přes to je  dobré   být zde.

Počasí bylo většinu tábora velmi dobré. Byly slunečné dny i teplé noci a až do předposledního dne pršelo pouze dvakrát. Tedy došlo na letní kino i spaní pod širákem, což loni nebylo možné.

Nicméně předposlední den tj. v pátek se v táboře strhlo hned několik silných bouřek, provázených větrem, deštěm i blesky. Proto byly v pátek pouze hry v hlavní budově. Zhruba kolem 16.hod. pak z čistého nebe(kdy svítilo slunce a nepršelo-bouřka se pouze blížila) udeřil blesk do smrku, který je vzdálen zhruba 3 metry od dřevěné budovy tančírny-srubu. Událost jsem přímo viděl a není to hezká podívaná. Strom se po zásahu blesku rozlétl, jeho kusy dopadly zhruba 30m do tábora a odpadlý kmen prorazil střechu na budově tančírny. Naštěstí  v té době se po táboře vůbec nikdo nepohyboval, tedy k žádnému úrazu nemohlo dojít. Byli jsme rádi, že systém ochrany dětí při bouřkách, který praktikujeme, se osvědčil, nicméně je to zkušenost, bez které se lze obejít.

Tedy jedinou škodou je pro nás bleskem vyřazená zesilovací a reproduktorová aparatura, kterou snad bude možné opravit.

A teď zase to další:

Dobré bylo dále to, že nám tradičně dobře běžela kuchyně a 6 jídel denně dětem většinou stačilo.

Též zdravotníci na marodce prováděli, z mého pohledu, svoji práci výborně.

Ze zdravotního hlediska se vyskytly nějaké krátkodobé horečky, několik krátkodobých žaludečních nevolností a několik málo viróz a to spíše u personálu.

Při kontrole na vši bylo zachyceno  několik případů a toto bylo opakovaně řešeno.

Při hrách v lese bylo několik podvrknutých kotníků a též drobné úrazy rukou.

 

Nadále mohla fungovat dvě kina, ale vzhledem k dobrému počasí nebyla využita tolik, co loni.

Majitelé tábora též vylepšili vybavení kuchyně a jídelny.

Jaké zde byly děti?

Letošní zájem o účast na táboře byl podobný jako v roce minulém, tábor byl již v průběhu dubna, vyjma 2. týdnu, obsazen.

Přijely opět děti ve věku 5 až 17 let, což bylo opět docela náročné na organizaci. Rozhodující část opravdu malých dětí pak byla z Prahy.

Opět pokračoval oddíl patnáctiletých a starších dětí- adolescentů (adorů) .

A opět nám pomáhali při hrách a současně se z jejich řad bude vybírat do praktikantů v příštím roce.

 

V případě stýskacích dětí a dětí, které se na táboře, z jakýchkoli důvodů, nemusely cítit  dobře, jsme se snažili komunikovat s nimi i s rodiči, a tyto ojedinělé případy jsme  řešili co možná nejrychleji a nejefektivněji. Snad se to přiměřeně podařilo, protože z tábora odjely z tohoto důvodu v průběhu pouze dvě děti.

Zde si znovu a znovu uvědomujeme, jak je důležité tyto věci řešit rychle a apelujeme na děti i rodiče, aby tyto situace řešili přímo, hned a se mnou.

Jsme o mnoho raději, pokud děti případně popláčou až při loučení nikoli v průběhu tábora.

 

Jací byli vedoucí?

Lze to říci i stručně. Parta je stabilní. Mezi  vedoucími a praktikanty byli pouze dvě dívky, které neměly s námi předchozí táborové zkušenosti.

Tábor se po devíti letech v nových podmínkách personálně upevnil a uklidnil. Lidé jsou fajn, drží při sobě a až na občasné situační výjimky jsou slušní k sobě i k dětem.

Zásahy slušnosti, ohleduplnosti a úcty, které na tomto táboře prosazuji, tak snad jsou uváděny do praxe.

 

A jaké byly hry?

Letos byla vyhlášena celotáborová hra 12 úkolů pro Herkula, a tedy to bylo o starověkém Řecku. Hry tedy byly více akční, nicméně vzhledem k počasí jich nebylo tolik, co v minulém roce. Letos bylo více her v bazénu.

Jinak to letos bylo opět i o pozvaných hostech. Došli jsme totiž k názoru, že i poučení patří k táboru, zejména pokud se provede smysluplnou a zábavnou formou.

Proto by zde provedeno opět seznámení se sebeobranou krav – maga (původem z Izraele), kdy děti celý den postupně školili certifikovaní instruktoři.

Dále zde bylo  provedeno seznámení s kung – fu, opět pod vedením příslušných instruktorů.

Vojáci nás tentokrát odmítli, ale pozvaní kejklíři a učení jejich dovedností  a večerní  ohňová show byla pro děti i dospělé naprosto jedinečná.

Dále jsme do tábora pozvali pána s koňmi a povozem, který vše o těchto koních vysvětlil a též děti povozil.

A zahrála nám zde místní rocková skupina Vivien.

 

A další akce byly již naše.

 

První výlet se uskutečnil do teletníku v Šonově   a pro  děti bylo i skalní lezení, pod vedením horolezeckého instruktora na Ostaši. A též, samozřejmě, návštěva Broumova.

V druhém týdnu byl  proveden ještě jeden, kratší, výlet, kdy autobusem jely pouze děti, které přijely na druhý týden a dále malé děti. Ostatní se rozešly na výlet do Božanova a  část z dětí, která měla pasy, odešla mj. i se mnou na výlet do Polska, kde jsme vystoupali až na stolovou horu Hejšovinu(919m/m.m.) a zde prošli skalní bludiště. Vzhledem k tomu , že délku lze odhadnout celkem kolem 15km a převýšení z tábora na vrchol hory činí zhruba 500m, jde o slušný výkon, který děti zvládly překvapivě dobře.

Táboráky byly tři a to podle věku dětí a jako vždy, s buřty a kytarou, noční bojovka, jako opět, v lese a v budově…a se strašidly-vedoucími na trase (kdo nechtěl  jít, nemusel).

 

Diskotéky byly čtyři. Tři v nové tančírně- srubu a poslední již, vzhledem k vyřazení srubu bleskem z provozu, již opět ve staré budově za použití náhradní reprosoustavy.

Dvakrát byl po diskotéce ohňostroj.

 

Pohádka se tentokrát jmenovala Herkulýsek a byla částečně napsána i na táboře, tedy hercům na míru. Byla moc hezky nacvičena i zahrána.

 

Co nevyšlo, tak jak mělo?

Snížili jsme propagaci a to i do škol, což se mohlo projevit i na tom, že , druhý běh byl zaplnit pouze do počtu 141, tedy méně než loni. První běh byl tradičně naplněn na počet 163, což je pro nás kapacita tábora. Dětí, které zde byly na 14 dní, bylo 122.

Ohledně programu tábora a jeho zabezpečení jsme zatím nezjistili nutnost významných změn, ale samozřejmě chystáme na příští rok další programové změny i nákupy vybavení tak, aby bylo na táboře stále něco nového a zajímavého.

 

Co na závěr?

Tábor byl  fajn a věřím, že se většině účastníků líbil. Bude i fajn, pokud nám tedy vyjde finančně alespoň do plánované nuly.

Pokud se nestane něco nepředvídaného, můžeme se již chystat na tábor 2018. S majiteli tábora jsme již dohodnuti.

Přihlašovat na příští tábor je možné, i bez písemné výzvy, zhruba od ledna 2018, kdy bude provedena příslušná propagace na webu.

 

Poděkování

Děkuji touto cestou všem dětem, které se zúčastnily našeho tábora, za jejich zájem, radost a většinou i dobré chování. Moc rád se s nimi já i ostatní personál zase setkáme.

Děkuji rodičům těchto dětí za jejich důvěru, se kterou nám na malý okamžik svěřili své děti a vážím si jejich pochopení k mým pozdním odezvám na jejich telefonáty i sms. Současně jsem se po celý tábor snažil, aby jednání mé i ostatního personálu tábora bylo v souladu se zákony i zvyklostmi  a tak, aby děti i rodiče byly spokojeni.

Děkuji personálu tábora za jeho dobrou práci a jsem rád, že jsem mohl být součástí tohoto týmu.

Pavel Lelek

16.8.2017