Tábor je sice za námi, ale moc a moc moc vzpomínek nám zůstalo. Myslím a věřím, že u většiny z nás to jsou a budou pouze vzpomínky dobré, a proto snad nikoho neurazím, pokud napíši, že i mně se tábor líbil. Dokonce více než loni.

A co vlastně bylo dobré? Tábor je v překrásné krajině Broumovských stěn, hlavní budova je bývalá německá vinárna z 19. století a les za táborem vede přímo do skal. A státní hranice s Polskem je zhruba 300m od tábora. Tedy jedná se o místo velmi klidné až opuštěné. Je ovšem až tak opuštěné, že je zde i  omezen signál pro mobilní telefony a wifi se zde nevyskytuje. Toto nám ale nevadí, i když telefonování pouze na louce před budovou není, zejména v dešti pohodlné a též polský signál bývá dražší. Ale i přes to je  dobré   být zde.  Počasí sice letos nebylo tak dobré, jako loni, za tábor jsme se koupali pouze 3x a v závěru tábora bylo chladno a deštivo, ale toto nebylo natolik omezující, aby tábor nemohl po stránce her i péče běžet jako obvykle.

Dobré bylo dále to, že nám tradičně dobře běžela kuchyně a 6 jídel denně dětem většinou stačilo. Pouze v případě nejstarších dětí (od 15 let) bude nutné z mé strany toto více sledovat.
Též zdravotníci na marodce prováděli, z mého pohledu, svoji práci výborně. Ze zdravotního hlediska se vyskytly 2 anginy, několik krátkodobých žaludečních nevolností a několik málo viróz a to spíše u personálu.  Při kontrole na vši bylo zachyceno druhý týden několik případů a toto bylo opakovaně řešeno. Při hrách v lese bylo několik podvrknutých kotníků. Zde opakovaně doporučujeme, aby děti měly obuv  pevnou a nikoli s hladkou podrážkou. Tentokrát nebyla žádná zlomenina.

Ve vybavení tábora přibylo, zásluhou vlastníků areálu, vybavení pro promítání a byla zprovozněna další klubovna, tedy byly možné (protože my též vybavení pro promítání máme) promítat filmy současně na dvou místech v táboře, což využily zejména nejstarší děti. Tedy máme multikino.

 Jaké zde byly děti?

Letošní zájem o účast na táboře byl vyšší než v roce minulém, tábor byl již v průběhu dubna, vyjma 2. týdnu, obsazen. Přijely opět děti ve věku 5 až 17 let, což bylo opět docela náročné na organizaci. Rozhodující část opravdu malých dětí pak byla z Prahy. S těmi jsem se seznámil opravdu dobře, protože jsem jim několik večerů hrál před spaním na kytaru, a po mně jim ještě vedoucí četli pohádky. Byli sice většinou pouze na týden, ale i tak jejich přítomnost byla na táboře velmi viditelná. Celkově byly opět moc milé. Po dlouhé přestávce byl předloni obnoven oddíl patnáctiletých a starších dětí- adolescentů (adorů) a letos tento oddíl úspěšně pokračoval. Musím, dokonce napsat, že se v mých očích jednalo o velmi dobrý  oddíl tohoto typu. Byli slušní, drželi při sobě a rádi nám pomáhali při hrách. Letos jich bylo již 26 a druhý týden 24 a tedy jejich přítomnost byla v táboře též velmi viditelná. Velmi kvituji jejich zájem o následné přijetí do řad praktikantů.

V případě stýskacích dětí a dětí, které se na táboře, z jakýchkoli důvodů, nemusely cítit  dobře, jsme se snažili komunikovat s nimi i s rodiči, a tyto ojedinělé případy jsme  řešili co možná nejrychleji a nejefektivněji. Snad se to přiměřeně podařilo, protože z tábora odjelo v průběhu pouze jedno dítě a to z důvodu angíny.

Zde si znovu a znovu uvědomujeme, jak je důležité tyto věci řešit rychle a apelujeme na děti i rodiče, aby tyto situace řešili přímo, hned a se mnou. Jsme o mnoho raději, pokud děti případně popláčou až při loučení nikoli v průběhu tábora.

Jací byli vedoucí?

Lze to říci i stručně. Parta se stabilizovala. Mezi  vedoucími a praktikanty již nebyl nikdo, kdo by neměl s námi  táborové zkušenosti.  Tábor se po osmi letech v nových podmínkách personálně upevnil a uklidnil. Lidé jsou fajn, drží při sobě a až na občasné situační výjimky jsou slušní k sobě i k dětem.  Zásady slušnosti a ohleduplnosti, které na tomto novém táboře prosazuji, tak snad jsou uváděny do praxe.  

A jaké byly hry?

Letos byla vyhlášena celotáborová hra Cesta kolem světa, a tedy to bylo o cestování. I když to nebylo tak nosné téma, jako loni, věřím, že ve kvalitě her se toto neprojevilo. Jinak to letos bylo opět i o pozvaných hostech. Došli jsme totiž k názoru, že i poučení patří k táboru, zejména pokud se provede smysluplnou a zábavnou formou. Proto by zde provedeno opět seznámení se sebeobranou krav – maga (původem z Izraele), kdy děti celý den postupně školili certifikovaní instruktoři.  Dále zde bylo  provedeno seznámení s kung – fu, opět pod vedením příslušných instruktorů. Vojáci byly tentokrát zastoupení vojenskou policí, která předvedla ukázky z práce se psy. Dále se zde krátce zdrželi i dobrovolní hasiči z Broumova a Policie ČR.

A další akce byly již naše.

První výlet se uskutečnil opět do zábavního centra v Meziměstí  a pro malé děti bylo i skalní lezení, pod vedením horolezeckého instruktora na Ostaši. V zábavním centru tu byl opět bowling, laser game a lezení po lezecké stěně V druhém týdnu byl  proveden ještě jeden, kratší, výlet, kdy autobusem jely pouze děti, které přijely na druhý týden a dále malé děti.

0statní se rozešly na výlet do Božanova a ta část dětí, která měla pasy, odešla na výlet do Polska, kde vystoupaly až na náhorní plošinu Stolových hor. Tento druhý výlet byl již ale zasažen deštěm, tedy po návratu bylo nutné roztopit kamna v tančírně a došlo na centrální sušení bot.

Letní kino jsme si tentokrát, z důvodu počasí, neužili  a spaní pod širákem měli pouze adoři, protože i když noci byly zpočátku ještě docela teplé, tak nebylo možno vyloučit déšť. Táboráky byly tři a to podle věku dětí a jako vždy, s buřty a kytarou, noční bojovka, jako opět, v lese a ve sklepě budovy…a se strašidly-vedoucími na trase (kdo nechtěl  jít, nemusel či šel ve dvojici).

Diskotéky byly čtyři. Vzhledem ke zprovoznění další klubovny- srubu, byly tentokrát zde, což  kupodivu, nijak neubralo na jejich náboji. Dvakrát byl po diskotéce ohňostroj.
Pohádka se tentokrát jmenovala Cesta kolem světa a byla částečně napsána i na táboře, tedy hercům na míru. Byla docela hezky nacvičena, ale příště bude nutné více zkoušek.

Co nevyšlo, tak jak mělo?

Trochu nevyšlo počasí. Toto ale nelze ovlivnit a přeci jen to bylo stále lepší než předloni. V počtech dětí opět výrazně převyšoval první týden nad druhým. Celkem bylo dětí v prvním týdnu 162 a v druhém 147 s tím, že dětí, které byly na 14 dní, bylo 121. Budeme se snažit tento poměr snížit, vzhledem k nutnosti lepšího hospodaření tábora.

Nepodařilo se nám zajistit autodopravce na výlety v místě, a tedy výrazně vzrostly náklady v této oblasti a stejně tak náklady na dovezené akce. Proto uvidíme, zda se nám letos podaří dosáhnout vyrovnaný rozpočet, jako v minulých letech.

Co na závěr?

Tábor byl moc fajn a věřím, že se většině účastníků líbil, stejně tak, jako mně. Bude i fajn, pokud nám tedy vyjde finančně alespoň do plánované nuly. Pokud se nestane něco nepředvídaného, můžeme se již chystat na tábor 2017. S majiteli tábora jsme již dohodnuti. Přihlašovat na příští tábor je možné, i bez písemné výzvy, zhruba od ledna 2017, kdy bude provedena příslušná propagace na webu. Současně nelze vyloučit, že na jaře provedeme autobusový výlet, nejspíše do Českosaského Švýcarska či Lužických a Žitavských hor.

Poděkování

Děkuji touto cestou všem dětem, které se zúčastnily našeho tábora, za jejich zájem, radost a většinou i dobré chování. Moc rád se s nimi já i ostatní personál zase setkáme. Děkuji rodičům těchto dětí za jejich důvěru, se kterou nám na malý okamžik svěřili své děti a vážím si jejich pochopení k mým pozdním odezvám na jejich telefonáty i sms. Současně jsem se po celý tábor snažil, aby jednání mé i ostatního personálu tábora bylo v souladu se zákony i zvyklostmi  a tak, aby děti i rodiče byly spokojeni. Děkuji personálu tábora za jeho dobrou práci a jsem rád, že jsem mohl být součástí tohoto týmu.

Pavel Lelek 14.8.2016